Volanie z Prastvorenia 1935


O „Volaní z Prastvorenia“ sa medzi stúpencami Abdrushina hovorí, že to bolo určené len najbližšiemu jeho okruhu ľudí.

V úvode sa okrem iného píše:

„Obsah je jenom malý výtah z velké sbírky, ale přesto ukazuje mnohému, vážně hledajícímu, jasný obraz o dokončeném, čistě duchovním dění v letech 1933 – 1934, které se v blízké době musí projeviti také na zemi, jako zákonům odpovídající vybavení všeho toho, co se v duchovnu a v jemnohmotnosti zatím viditelně splnilo.“

Z tejto zbierky som si dovolil vybrať niekoľko úryvkov, ktoré môžu hľadajúcemu pomôcť pri jeho putovaní stvorením. Je ich preto viac, aby hľadajúci videli, že nie je tam nič také, čomu sa pri určitom vnútornom otvorení nemožno priblížiť, resp. porozumieť.


Prvý úryvok som vybral preto, že je v ňom svojím spôsobom aj návod pre tých, ktorí by radi „spasili“ celý svet. Je to zároveň rada, ako byť ostražitý a ako správne pomáhať aj tým ostatným.

„Pane, shlédni dolů na své služebníky, kteří se připravují na den rozhodnutí. V tento den budou nositelé světla na zemi viditelně zářiti v temnotách a hrůzách a lidstvo se bude na ně upínati a prositi o pomoc.

Služebníci, pak můžete ukázati cestu, ale zůstaňte přitom pevně stát v bouři útoku, nenechte se omýliti falešným soucitem a neopouštějte pevné skály, na kterých stojíte v ochraně světla, nevydávejte se ven na rozbouřené moře povstání.

Nezapomeňte, že všichni ti, kteří nyní bojují o svůj život, viděli svítit světlo a oni jej zavrhli a nevztáhli ruku po jeho čistém paprsku.

Máte pomáhati slovem a poukazem na světlý kříž a smíte i ty, kteří se zachytí na vaší skále, pozvednouti vzhůru do světla vaší čisté síly.

Ale neopuštějte kvůli jedné duši místa, na kterém máte očekávati soud, poněvadž pak mohli by jste býti strženi do bouře a příboje a museli byste sami zahynout.

A toto je vůle Páně, abyste byli pochodněmi v bouři, ke kterým by se utíkali ty duše v nejvyšší nouzi, které ještě budou moci uvidět v hrůzyplné noci, světlo lesku na vašich čelech.

Toto je vaše služba: Jakmile započne bouře - vytrvat. Jestliže byste se chtěli pomáhajíce vrhnout do proudu, pak nebudete již svítit světlo těm ubohým v temnotách a oni se musí utopiti. Poznáváte nyní velikost zodpovědnosti, kterou Pán v důvěře vložil na vaše bedra? Jako nejsilnější stojíte venku v mořském příboji a vám bude dána největší síla v hodinách nouze. Ukažte proto, že jste hodni této veliké důvěry a že jste udatnými bojovníky pro světlo života.“


Ďalšie úryvky sú zaujímavé v tom, že sa tam hovorí o dnešnej predočistnej dobe a o fyzickej prítomnosti Kráľa kráľov na Zemi po očiste.

„Lidé, slyšíte jak to v povětří skučí a bouří? Naslouchejte pozorně, protože to platí vám všem, kteří žijete na této zemi. Je to hvězda valící se s hukotem, druhé slunce. Tlak vzduchu, který vytváří, projeví se brzy lidem viditelně a v bouřích, zátopách, budou lidé zasaženi jejími paprsky, protože jejich pokřivené mozky pod příšerným tlakem selžou. Avšak než se toto dění, které se duchovně již uskutečnilo, projeví viditelně i na této zemi, uplyne ještě mnoho pozemských let. Jako šupiny spadne to z očí těm, kteří hledají světlo. Ještě však nenastal čas, ve kterém král sestoupí ku pomoci. V příštích letech musí být lidstvem nejdříve vypito sedm kalichů až do dna. Teprve třetí nádoba, kterou anděl vyprázdní, rozleje poznání mezi vás. Teprve třetí nádoba. Tak odvráceny a Světlu uzavřeny jsou duše vaše.

Pak přijdou časy, kdy budou mluviti kameny. Zřítí se a uzavrou Horu jako pevný hrad.“


Jásot ve vesmíru. Věční pějí chválu ke Tvé cti, králi Imanueli a provází tebe dolů na zem, kterou jsi nyní posvětil svou přítomností. Boží světlo září nad Horou spásy a nebeští bojovníci stojí v prosící radosti před svým králem. Svatý jsi Ty Imanueli, prvorozený Syn Všemohoucího.

Jak jsi jedenkrát od Otce vyšel a Budiž světlo zvolal, jako jeho svatá vůle a prostřednictvím Tvým s hukotem povstaly světy a světlo Tvého Ducha proudilo nad nimi, tak bude i nyní nad zemí zářiti prostřednictvím Tvojí vznešenosti.

Budiž světlo. Ještě jedenkrát zvoláš věčná slova, protože pro zemi teprve nyní přišel čas, kdy opět světlo a čistota musí panovati, má-li spočinouti na ní noha krále. Svaté volání, které v pravěku Všemohoucí silou se rozšířilo, bude opět hřmíti se všemohoucností na zemi ze Tvých svatých volajících úst. A přece lidem přináší radost a život, ale ne hned, poněvadž tito musí nejprve pocítiti sílu a moc Boží Vůle, dříve než se podrobí ruce Imanuelově. Teprve potom mohou žíti v radosti a na čisté zemi jim jen radost vykvete.“


„Uzavřeno před bouří světů uzrává Svaté dění v síle Boží, která proudí prostřednictvím Imanuele nad světy. Tato síla zastihne temnotu, jež se podrážděně zvedá a volá k boji.

Ze všech stran to hřmí nyní vstříc Světlu, jehož nemohou vidět, ale jehož moc pociťují. Ve vlastní zaslepenosti a nenávisti padají jeden přes druhého a rozsápou se vzájemně.

Takto bude očištěna země a připravena půda, které se dotkne noha Vyslance Božího.“

(V tejto súvislosti by som chcel poukázať na dôležitú vetu od Abdrushina: „Bylo zaslíbeno, že noha Vyslance Božího nevstoupí do prachu toho, co bylo!“)

Brzy nadejde čas, kdy všechna znamení budou poukazovati k obratu světů, který přináší soud Syna Božího.

Nebesa i země, voda i vzduch promluví a přinesou tato podivná a hrůzyplná znamení. Vynoří se zvířata, považována dávno za vymřelá, světelné útvary, zemětřesení a zátopy budou poukazovati na vychýlení země.

Svatý kříž zaplane ve vesmíru a mnozí jej uzří a vztáhnou-li po něm pokorně ruce, přinese jim záchranu.

Lidská mysl bude se vždy více másti, poněvadž temnota zatřese z poslední síly dušemi postrádající opory.

Avšak i mezi hledajícími se ozve pak mnoho hlasů, volající po Imanuelovi a budou hledati dokonalost, protože ví, že zázrak Boží sestoupil k zemi a působí na ni.“


„Staňte se kvasem, který On připravuje a jehož lidstvo potřebuje k vysvobození svých duší k pozemské výstavbě.

Dbejte nejprve sami na sebe, abyste byli připraveni v pravý čas. Lidstvo má právo na vás, protože vy jste obdrželi dar nejen pro sebe samotné, ale pro všechny světlo hledající lidi země.

Jste vybranými k pomoci, nejenom k přijímání veškeré milosti.

Máte se státi vzory, pravzory pro zaslíbené nové pokolení na zemi.“


„Co je v nebi prožitím a okamžitým účinkem, to v těžké hmotnosti trvá léta i když to svatá síla urychluje.

Svatý počet krále se dovrší v počtu let, které uplynou od doby, co svaté slovo: Já jsem!, zavířilo nad zemí. Ale pak bude státi nejsvětější moc Imanuelova nad celým světem, pak bude pozdější stvoření donuceno a očištěno a vystoupí do světla Páně.

Pak zazáří praslovo Syna Božího s jeho jménem na nebi stvoření. Andělé ponesou ho jásajíce vesmírem. Na zemi dosud žijící lidé budou uchváceni a budou děkovati ve zbožnosti, že smějí žíti ve svatém světlu, rozechvělými dušemi budou čísti slova, která zvěstují všemohoucnost Boží a jeho lásku. A svatá slova budou zářiti, až se naplní pozemský život králův, vystoupí s ním vzhůru do velebnosti, ze které přišla svatá slova Syna Božího: Já jsem!“


„K zemi sestouplý nevolal jenom ty duše, jež jej kdysi milovaly, volal i ty jež jeho samotného a bratra nenáviděly a uvrhly na sebe před Pánem ten nejtěžší hřích. Prve než-li soud propukne v plné síle, nabídla jim ještě Božská láska ještě jednou poslední pomoc v poznání a odpykání, jako nejčistší dar pravěčné Boží dobroty.

Tak stojíme nyní v konečném kruhu všichni před soudem. Mnohému se kruh již s hrozivým řinčením uzavřel, mnohý se zřítil, mnohý stojí prosící v paprsku svaté lásky a jeho osudový kruh se uzavírá ve světle blaženého poznání Boha.

Rychleji a rychleji uzavírá se kruh za kruhem! Blýskající paprsek soudu spojuje konce k sobě a soudí dobré a zlé. Země bude očištěna, aby se mohla vyšvihnouti ke světlu. Bude se současně připravovati ke konečnému kruhu a jako závěrečný kámen jejího osudu připojila ty nejdrahocenější, nejzářivější démanty: Říše tisíce let.“


Rychleji postupují nyní i hrubohmotné události (tím je míněna hospodářská nouze, politické zmatky, náboženské boje a podobné věci, nejenom snad současně se množící přírodní katastrofy a povětrnostní změny), poněvadž vařící se Boží světlo uvedlo v činnost celé stvoření, jež se doposud zvolna zachvívalo, tísněno a strháváno dolů tíhou temnot k zemi. Země krouží denně rychleji a brzy se oprostí přesně podle zákonů a svrhne ze sebe tíhu, která jako nepohyblivá na ni lpí.

Kdo se nebude moci nyní spoluzachvívati ve stále vzrůstajícím a volnějším krouživém zpěvu života, ten bude z proudícího jádra vytlačen až k okraji a zřítí se do propasti. nebude se mít kde zachytit, nezachrání ho žádný most ani žádná pomocná ruka.

Lidé dívejte se kolem sebe, abyste se ještě v pravý čas připojili ke svatému, věčnému rytmu světů, jemuž se i země radostně podřídí.“


„V propastech země to hučí a rachotí, praská a lomozí to v jejich hlubinách, neboť se pohnula v blaženém díku a hotoví se na cestu za světlem Syna Božího a natahuje se a chvěje radostí. Vody se vzdouvají a země se chvěje, hory dostávají trhliny a křehké kameny se drobí a valí se do údolí.

V pevně ustanovenou hodinu nastane mocné trhnutí, ve kterém země přetrhla všechna pouta, jimiž ji temno drželo dole. Závratnou rychlostí se otočí a pozvedne vzhůru vstříc svatému světlu.

Pak nastane na zemi zatmění a strašlivá hrůza. Slunce se ukryje za ženoucí se oblaky, bouře budou zuřit a bude to praskat v povětří. Vzbouření v přírodě i lidstvu. Země se otřese v bezmezném jásotu vykoupení a odvrhne od sebe vše, co na ní ještě lpělo kalného. Pak bude stát blaženě ve světle nového dne, vlahý vánek bude vanouti kolem ní a probouzeti radostný život.

A opět, bude na ní prouditi požehnání Páně, tak jako kdysi. Přítomnost Syna Božího daruje jí hojnost síly a země se stane tak úrodnou, jakou ještě nikdy nebyla.

Pak se vám lidem konečně ujasní všechno pozemské dění, po němž jste vždycky pátrali svým malým, spoutaným rozumem. Pak teprve pochopíte, že pozvolné ochlazování země nevzniká z oddalování se od slunce, ale že bylo vyvoláno předčasně klesáním země z blažené oblasti světla.

Od Kristovy smrti klouzali jste nezadržitelně dolů a proto byla vaše planeta studenější a temnější.“


„Usilujte o dosažení čistoty, buďte ještě odevzdanější než dosud. Každé vlastní chtění nechť ustoupí stranou. Skloňte se v nejhlubší pokoře a poznání vlastní malosti, abyste byli hodni toho, by noha nejsvětějšího kráčela mezi vámi.

Namáhejte se státi takovými a pak budete praví sluhové svého Pána, na něž se může spolehnout a kteří žijí jen v jeho vůli.

Budete pak nejpevnějšími mosty pro zakotvení nejsvětějšího světla na zemi, právě tak, jako mosty pro každou pravou touhu a snahu lidského ducha, hledajícího svaté světlo pravdy.“


Tlak pohybujícího se proudu zesiluje se každou hodinou. Ve svatosti pozvedá Syna Božího vzhůru z vašeho středu. Buďte připraveni kdykoliv jej následovati v bdělé touze a věrném chtění, abyste zůstali mosty, jak vás k tomu určil Bůh a Pán.

Kdybyste nyní ve službě selhali, vznesl by se od vás k výšinám, kde jej jiní služebníci v plné síle a ochraně obklopují a drží věčné nitky, aby svatě působící Syn Boží mohl dokončiti své dílo netísněn později stvořenými.

Pak se Boží vznešenost sníží k zemi teprve tehdy, až země očištěná a osvobozená mu bude spěchati v ústrety. Potom vy a všichni pozemští lidé podstoupíte těžké, zoufalé boje, dříve, než-li vám opět zazáří z pozemského těla Syna Božího celá svatá a vznešená dokonalost.“


Na začiatok stránky